Pozvánka na podzimní cyklus interních seminářů ÚFA AV ČR, v.v.i.

které se konají vždy ve čtvrtek od 14 hodin v zasedací místnosti ÚFA.

Semináře probíhají v angličtině, pokud se přítomní na místě nedomluví jinak.

(2.patro, č. dveří 201), Boční II 1401, Praha 4 – Spořilov

28. 3. Andrea Kolínská: Multi-sensor study of lightning development stages

11. 4. Sunil Kumar Ramatheerthan: Behaviour of stratospheric temperature during wintertime reversal of zonal wind

25. 4. Jan Stryhal: Sliding classifications of atmospheric circulation patterns: A global perspective on synoptic-scale circulation and its links to climate elements

2. 5. Miloslav Müller, Marek Kašpar: Weather extremes in Czechia: where, when and why?

23. 5. Ondřej Fišer: Retirement Farewell Seminar: Reflecting on 30 years of (my) rain research at IAP and contemplating what lies ahead (followed by a small celebration with light refreshments).

30. 5. Andrea Kolínská: Multi-sensor study of lightning development stages

6. 6. Daniel Kouba: New Pruhonice observatory

Akce se zapojením ÚFA AVČR

• pátek 10. 11., 18:00 Země, vzduch a vesmír - přednáška i show pro veřejnost

  Bez skleníkového jevu by na Zemi nemohl existovat život, natož lidé. Platí, že s nárůstem množství skleníkových plynů v atmosféře se podmínky na povrchu planety mění. To má dopady na naši civilizaci, která je na nich bytostně závislá. Vysvětlíme si dílčí důsledky změny klimatu, podíváme, jak se klima na Zemi během miliard let měnilo a proč se modrá planeta nevydala cestou Marsu nebo Venuše. Téma propojí trojice vědců z Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu.

  Přednáší:

  • Petr Brož, Ph.D. (Geofyzikální ústav AV ČR)
  • Michal Bursa, Ph.D. (Astronomický ústav AV ČR)
  • prof. RNDr. Radan Huth, DrSc. (Ústav fyziky atmosféry AV ČR)

• sobota 11. 11., 10:00–16:00 Den otevřených dveří ve vědeckém kampusu na Spořilově

  Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek. Přednášky v rámci Dne otevřených dveří:
  • 11:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D.- Černé díry v hledáčku kosmických teleskopů
  • 13:00 RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. - Budoucí největší dalekohled světa – ELT se už staví a bude opravdu obrovský. A co od něj čekat?
  • 14:00 Mgr. Róbert Kvak, Ph.D. - Počasie na horách. Ako nezostať zaskočený v zovretí kopcov a lesov?
  • 15:00 Mgr. Kateřina Skripniková, Ph.D. - Krupobití

• sobota a neděle 11-12. 11., 11:00–16:00 (začátky exkurzí 11:00, 15:00, 16:00) Exkurze na observatoř Kopisty

  Observatoř Kopisty se nachází mezi Mostem a Litvínovem v blízkosti hnědouhelných dolů, Chemopetrolu Litvínov a jezera Most. Stanice byla vybudována pro monitorování podmínek šíření exhalací v této velmi exponované lokalitě. V současné době je mimo klasická meteorologická měření stanice zajímavá svým 80m stožárem na měření profilu větru. Přednáší: RNDr. Petr Zacharov, CSc.

• sobota 11. 11., 09:00–15:00 (začátek každou celou hodinu) Exkurze na telemetrickou Stanici Panská Ves

  Informace o historii příjmu vědeckých družic v ÚFA a programu družic MAGION, prohlídka parabolických antén a přijímací místnosti, ukázky ionosférických měření a příjmu magnetosférických hvizdů. Rezervace je nutná jen u větších skupin.

Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se zaměřuje hlavně na výzkum elektřiny v atmosféře, vzniku a předpovědi blesků. Hlavním nástrojem její práce je modelování s využitím aktuálních modelů oblaku nebo numerických modelů předpovědi počasí a analýza dat naměřených radary.

RNDr. Jana Popová, Ph.D.
Foto: Jana Plavec, SSČ AV ČR

Držitelé ocenění Otto Wichterleho.
Foto: Jana Plavec, SSČ AV ČR

Ocenění je určeno pro vědce a vědkyně mladší 35 let.
Foto: Jana Plavec, SSČ AV ČR

Vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity, které jsou vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. To je cíl kosmické mise SLAVIA, která úspěšně dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové technologické řešení. Svůj let do vesmíru by měla odstartovat v roce 2027. Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a podpořilo ji jako jeden ze svých ambiciózních projektů Ministerstvo dopravy ČR.

  Vizualizace: ÚFCH JH AV ČR

OBR.: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Jiří Mrázek se narodil 17. dubna 1923 v Praze. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v rychlotelegrafii a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, kde stál u zrodu ionosférického oddělení a observatoří v Průhonicích a v Panské Vsi. Zabýval se geomagnetickými jevy, ionosférou a šířením elektromagnetických vln. Zajímal se o kosmonautiku a stal se jejím televizním a rozhlasovým propagátorem. V přímých přenosech komentoval přistání astronautů misí Apollo na Měsíci. Popularizoval též nástup výpočetní techniky do praktického života. V rozhlase měl pravidelnou rubriku zaměřenou na dálkový příjem rozhlasových vysílačů. Ke konci života těžce onemocněl a věnoval se duchovnímu rozměru lidského bytí. Zemřel 14. listopadu 1978.

• Databáze knih - Jiří Mrázek
• wikipedia.org - Jiří_Mrázek
• OK2KKW.com - Rozloučení s dr. Jiřím  Mrázkem

Rozhovor Jroslava Chuma a Jiřího Baše s rektorem Universidad Nacional de Tucumán o rozvoji splupráce a nové zdejší instalaci na ÚFA vyvinutého Dopplerovského radaru pro studium ionosférických poruch a jejich šíření (ve španělštině). Více se ve španělštině dočtete na stránkách univerzity.

Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem.

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před více než sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

  

---

O výzkumu atmosférických jevů, nepředvídatelnosti počasí, Milešovce a práci Miloslava Müllera a Petra Zacharova si můžete přečíst v hlavním tématu časopisu A / Věda a výzkum 4/2021.

4/2021 (verze k listování) 4/2021 (verze ke stažení)