Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se zaměřuje hlavně na výzkum elektřiny v atmosféře, vzniku a předpovědi blesků. Hlavním nástrojem její práce je modelování s využitím aktuálních modelů oblaku nebo numerických modelů předpovědi počasí a analýza dat naměřených radary.
Více z předání cen Otto Wichterleho zde.
RNDr. Jana Popová, Ph.D.
Foto: Jana Plavec, SSČ AV ČR
Držitelé ocenění Otto Wichterleho.
Foto: Jana Plavec, SSČ AV ČR
Ocenění je určeno pro vědce a vědkyně mladší 35 let.
Foto: Jana Plavec, SSČ AV ČR
Vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity, které jsou vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. To je cíl kosmické mise SLAVIA, která úspěšně dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové technologické řešení. Svůj let do vesmíru by měla odstartovat v roce 2027. Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a podpořilo ji jako jeden ze svých ambiciózních projektů Ministerstvo dopravy ČR.
Více informací naleznete v tiskové zprávě AV ČR.
Vizualizace: ÚFCH JH AV ČR
OBR.: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Jiří Mrázek se narodil 17. dubna 1923 v Praze. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v rychlotelegrafii a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, kde stál u zrodu ionosférického oddělení a observatoří v Průhonicích a v Panské Vsi. Zabýval se geomagnetickými jevy, ionosférou a šířením elektromagnetických vln. Zajímal se o kosmonautiku a stal se jejím televizním a rozhlasovým propagátorem. V přímých přenosech komentoval přistání astronautů misí Apollo na Měsíci. Popularizoval též nástup výpočetní techniky do praktického života. V rozhlase měl pravidelnou rubriku zaměřenou na dálkový příjem rozhlasových vysílačů. Ke konci života těžce onemocněl a věnoval se duchovnímu rozměru lidského bytí. Zemřel 14. listopadu 1978.
Profesor Radan Huth objektivem Petra Jana Juračky (převzato z www.natur.cuni.cz)
Významné ocenění International Journal of Climatology prize, udělované britskou Královskou meteorologickou společností, získal v letošním roce klimatolog prof. RNDr. Radan Huth, DrSc. ředitel Ústavu fyziky atmosféry AVČR v. v. i.
Další zdroje informací:
Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů, které jim předcházely. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce 60. let 20. století. Vyplývá to z analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Více také v deníku idnes.cz.
Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem.
Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před více než sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.
Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
O výzkumu atmosférických jevů, nepředvídatelnosti počasí, Milešovce a práci Miloslava Müllera a Petra Zacharova si můžete přečíst v hlavním tématu časopisu A / Věda a výzkum 4/2021.
Další informace:
mgr. Ondřej Lhotka, Ph.D. laureát prémie Otto Wichterleho
Měnící se klima a stále častější extrémy počasí podtrhují důležitost práce a bádání Ondřeje Lhotky. Zabývá se zejména extrémními teplotními jevy a jejich simulacemi v klimatických modelech.
Pro tvorbu scénářů možného budoucího klimatu je důležité studovat a kriticky hodnotit schopnost modelů zachytit procesy, kterou vedou k teplotním extrémům (mj. faktory související s atmosférickou cirkulací a půdní vlhkostí). Právě tomu se Ondřej Lhotka věnuje dlouhodobě a systematicky, jeho práce pomáhá lépe pochopit nedostatky klimatických modelů.
Kromě zkoumání teplotních extrémů ve střední Evropě významně přispěl ke studiu vln veder v Argentině nebo jarních mrazů ve Švýcarsku. Zároveň se účastní řady zahraničních i domácích projektů. Například v projektu financovaném MŠMT řeší tzv. sdružené klimatické události s významnými socioekonomickými dopady.
Ondřej Lhotka svým úsilím, schopnostmi a intenzivním zapojením do mezinárodních projektů významně přispívá k rozvoji výzkumu v oboru klimatologie nejen v Akademii věd ČR. Zároveň vede doktorandy a významně pomáhá při popularizaci přednáškami pro školy a veřejnost.
Další informace:
1150
publikací (od 2010)
173
projektů (since 2010)
112
zaměstnanců
60
let existence