Vydejte se s Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR na fascinující cestu od bouří na Zemi až do tajemného vesmíru! Na našem stánku na Veletrhu vědy uvidíte experimenty související s počasím, včetně simulace extrémních jevů, jako jsou ohnivá tornáda. Zjistíte, jak se mění klima, jaké má dopady na lidské zdraví a co na to říká věda. […]
Praha 19. května 2026 V polovině května dokončilo Centrum kosmického výzkumu Polské akademie věd testování integrovaného přístroje DFP-B2 (Dust, Fields and Plasma), vyvinutého pro misi Comet Interceptor Evropské kosmické agentury (ESA). Přístroj už dorazil do španělské centrály společnosti Sener, která zajišťuje integraci sondy. Jedná se o průlomovou fázi ambiciózní kometární mise, jejíž start je naplánován […]
30. dubna 2026 Naše kolegyně Kateřina Podolská z oddělení ionosféry a aeronomie napsala popularizační článek o polární záři do nového čísla časopisu Geografické rozhledy: Jak sluneční aktivita ovlivňuje magnetické pole naší planety? Jak vznikají geomagnetické bouře? Proč lze polární záři výjimečně pozorovat i v Česku? A jak tyto jevy souvisejí s fungováním moderní technologické společnosti? To a mnohem […]
Zpráva ECMWF a WMO zdůrazňuje dopady změny klimatu na lidi a biologickou rozmanitost na kontinentu, který se otepluje nejrychleji. Rychlé oteplování v Evropě snižuje sněhovou a ledovou pokrývku, zatímco nebezpečně vysoké teploty vzduchu, sucho, vlny veder a rekordní teploty oceánů postihují regiony od Arktidy po Středozemní moře. Evropa, stejně jako mnoho jiných regionů světa, je vystavena rostoucím negativním […]
Kredit: Jaroslav Tománek, Akademie věd ČR
Praha 16. dubna 2026 Vědci z oddělení ionosféry a aeronomie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR publikovali v časopise Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics první výsledky měření horizontálního pohybu tzv. sporadické vrstvy E (Es). Tato vrstva, která se vyskytuje ve výškách přibližně mezi 100 a 130 km, zásadně ovlivňuje šíření rádiových signálů, a přestože […]
Praha, 14. dubna 2026 Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR publikovali v časopise Journal of Geophysical Research: Atmospheres první podrobnou studii o kompaktních vnitrooblakových výbojích detekovaných nad evropským kontinentem. Extrémně rychlé a intenzivní elektromagnetické impulzy emitované těmito vntrooblakovými procesy v horních partiích bouřkových oblaků byly dosud doménou výzkumů v Americe a Asii; evropské bouře v […]
8. dubna 2026 Tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR pod vedením Masafumi Imaie úspěšně rozšifroval záhadu historických misí Voyager. Data ze sond, které v 80. letech prolétaly kolem Saturnu, nedávala vědcům smysl: přístroje hlásily, že signály z blesků přicházejí z jiných míst, než by odpovídalo fyzikálním zákonům. Výzkum našich vědců publikovaný v […]
25. března 2026 Bleskovou aktivitou během tzv. „skrytých bouří“ (stealth superstorms, neviditelných v optické oblasti spektra) na Jupiteru se zabývá nová studie publikovaná v prestižním časopise AGU Advances. Práce, na níž se významně podíleli i vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, využívá data z mikrovlnného radiometru (MWR) na palubě sondy Juno a přináší historicky první […]
31. března 2026 Epidemie akutních respiračních infekcí (zejména sezónní chřipky) představují v zimním období významné zdravotní riziko. Dvě letošní studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR přispěly k lepšímu pochopení toho, jak počasí ovlivňovalo aktivitu chřipky a úmrtnost v České republice během posledních čtyř desetiletí. Vědkyně Hana Hanzlíková s kolegy ve studii Links between influenza epidemics, […]