Extrémní jevy a jejich simulace v klimatických modelech

Extrémní projevy počasí (teplotní, srážkové aj.) mají velké dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost. V souvislosti s probíhajícími změnami v klimatickém systému je jim věnována rostoucí pozornost.

V oddělení klimatologie se zaměřujeme na analýzu extrémních jevů v nedávné minulosti (z období přístrojového měření). Cílem je odhalit zákonitosti různých parametrů extrémních jevů a příčiny jejich vzniku. K tomu jsou využívána jak naměřená data přízemních klimatických prvků, tak také reanalýzy prostorového rozložení tlaku a dalších charakteristik vzduchu ve volné atmosféře. Ověřujeme schopnost klimatických modelů (globálních i regionálních) simulovat charakteristiky a vztahy nalezené v pozorovaných datech. Analyzujeme nejnovější dostupné simulace s rozlišením až 10 km, zejména z projektu CORDEX. Studium prostorových a časových charakteristik teplotních extrémů včetně vln veder se soustředí na vliv atmosférické cirkulace a dalších meteorologických faktorů na vznik a rozvoj těchto extrémů. Zabýváme se jejich scénáři pro budoucí klima a souvisejícími neurčitostmi.

Vzhledem ke skutečnosti, že celkové roční úhrny srážek se ve střední Evropě dlouhodobě nemění, vede častější výskyt extrémních srážek k delším obdobím sucha. Oba extrémy spolu úzce souvisí. Proto se naše oddělení aktivně zapojilo i do projektu „Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku“, kde bude k analýze suchých období a odhadu jejich rizik v budoucnu poprvé využit klimatický model ALARO vyvinutý v ČR. Do popředí našeho zájmu se dostává výzkum tzv. sdružených extrémů, v rámci něhož analyzujeme vzájemné souvislosti mezi extrémy jednotlivých meteorologických proměnných např. teplotních a srážkových extrémů jako jsou třeba  vlny veder a sucho.