29. září 2026
V pondělí 28. září 2026 se evropská meziplanetární sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) po více než dvou letech vrátila do blízkosti Země na svém dlouhém putování Sluneční soustavou k Jupiteru a jeho ledovým měsícům.
Sonda JUICE je prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury. Odstartovala 14. dubna 2023 ve 14:14 našeho času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně a od té doby míří ke svému konečnému cíli – ledovým měsícům planety Jupiter. Tam dorazí po několika gravitačních manévrech u Měsíce, Země a Venuše až v červenci 2031. Šestitunovou sondu tam totiž nemohou současné nosné rakety vyslat přímo a je nutné použít gravitační praky u ostatních těles Sluneční soustavy. Okolo Měsíce a Země se prosmýkla v srpnu 2024, loni zamířila do blízkosti Venuše a nyní se vrací k Zemi, kterou naposledy navštíví až v lednu 2029. Tak postupně získá dostatečnou rychlost na cestu k Jupiteru.
Během gravitačního manévru jsou na sondě JUICE opět zapnuty vědecké přístroje. Jedním z nich je přístroj pro výzkum rádiových a plazmových vln, na němž se významně podílejí i pracoviště Akademie věd České republiky.
Čeští vědci a technici z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry jsou odpovědni za zpracování a kompresi dat přímo na palubě sondy JUICE. Navrhli a s významnou pomocí českého kosmického průmyslu postavili analyzátor elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech. Nadále odpovídají za jeho řízení a zpracování získaných dat. Zastoupení mají také ve vědeckém vedení přístroje, který řídí Ústav kosmické fyziky ve švédské Uppsale. Technici z Astronomického ústavu AV ČR navrhli a postavili napájecí zdroj přístroje.
Z přijímacího střediska ESA k vědcům záhy doputují unikátní nová data. Elektromagnetická měření na slyšitelných kmitočtech poslouží českému týmu k testům přístroje, výzkumu chvostu magnetosféry Země a jejích radiačních pásů a posléze k průzkumu okolí Jupiteru a jeho ledových měsícům. Ty totiž pod svým ledovým povrchem skrývají oceány kapalné vody, v níž by mohly být vhodné podmínky pro život, jak jej známe ze Země. Měření více složek elektrického a magnetického pole tvoří základ pro analýzu polarizace a šíření těchto elektromagnetických vln. U Jupiteru to bude poprvé v historii — předchozí meziplanetární sondy takové vybavení neměly! „Během těsného průletu okolo Země sonda pravděpodobně zachytí nejrůznější zvuky z vesmíru: rádiové vlny, které zaznamenala na své magnetické nebo elektrické antény a které je možné převést na slyšitelnou podobu,“ popisuje Ondřej Santolík, vedoucí oddělení kosmické fyziky.
O tématu si můžete přečíst i na webu Českého rozhlasu: