Praha 19. května 2026
V polovině května dokončilo Centrum kosmického výzkumu Polské akademie věd testování integrovaného přístroje DFP-B2 (Dust, Fields and Plasma), vyvinutého pro misi Comet Interceptor Evropské kosmické agentury (ESA). Přístroj už dorazil do španělské centrály společnosti Sener, která zajišťuje integraci sondy. Jedná se o průlomovou fázi ambiciózní kometární mise, jejíž start je naplánován na rok 2029. DFP-B2 je první plně dokončený letový přístroj dodaný v rámci celé mise Comet Interceptor. Podíleli se na něm i kosmičtí fyzikové z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Letový kus DAPU pro dceřinou sondu B2.
Mise Comet Interceptor se v roce 2029 vydá do libračního bodu L2 soustavy Slunce–Země. „Tady bude v záloze čekat na dosud neznámou, nedotčenou kometu, která poprvé vstoupí do vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Takové těleso v sobě uchovává původní materiál z dob formování naší planetární soustavy,“ vysvětluje Ivana Kolmašová, z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který se na misi významně podílí, a to právě v rámci mezinárodního přístrojového komplexu Dust Field Plasma. Ten studuje prach, magnetická a elektrická pole a plazma v prostředí komety. Integrované přístroje DFP budou umístěny jak na hlavní sondě A, tak na menší sondě B2, což umožní simultánní vícebodová měření in situ. Sledovat se bude hustota plazmatu, teplota, rychlost, energetické rozdělení elektronů, iontů a neutrálních atomů, vlastnosti prachového plazmatu a potenciál sondy.
Tato současná pozorování pomocí přístrojů DFP v různých vzdálenostech od jádra komety poprvé umožní:
- rekonstruovat složitou třírozměrnou strukturu komety,
- popsat procesy probíhající na jejím povrchu,
- analyzovat interakce se slunečním větrem.
Očekává se, že výzkum pomůže odpovědět na základní otázky o původu a vývoji komet a také o podmínkách panujících při formování Sluneční soustavy.
Úlohou českých vědců a inženýrů z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR bylo navrhnout, postavit a otestovat desky DAPU (Dust Analyzer & Processing Unit) pro hlavní sondu A i dceřinou sondu B2. „Jednotka DAPU slouží jako centrální komunikační a analytické rozhraní přístroje DFP. Zajišťuje sběr surových dat z detektorů, jejich okamžité digitální zpracování včetně analýzy dopadu prachových částic, a jejich přenos do palubního počítače sondy,“ popisuje česká vědkyně Ivana Kolmašová.
Letové kusy desek elektroniky DAPU-B2 a DAPU-A dodal český tým do Centra kosmického výzkumu Polské akademie věd ve Varšavě v průběhu loňského a letošního roku. Tam byly desky DAPU integrovány do funkčních celků přístroje DFP. „Po finálních testech celého subsystému byl přístroj DFP pro sondu B2 předán ESA k integraci na družici,“ dodává Ivana Kolmašová. Vývoj a stavba těchto unikátních přístrojů byly financovány z českého příspěvku do programu ESA PRODEX.
O misi: Comet Interceptor patří mezi mise třídy F (F-class) v rámci vědeckého programu ESA Cosmic Vision. Tato kategorie označuje „rychlé“ (Fast) mise, které realizují zkušené týmy s využitím přístrojů dříve prověřených v jiných misích.
Mise má unikátní vědecký cíl: studovat netknutou dlouhoperiodickou kometu pocházející z Oortova oblaku nebo mezihvězdný objekt, který vstupuje do Sluneční soustavy poprvé. Půjde o první misi ESA v historii navrženou k zachycení a analýze dosud neznámého vesmírného tělesa.
Podobně jako u jiných velkých misí v rámci ESA je přístroj DFP výsledkem úzké spolupráce mnoha výzkumných týmů, inženýrů a vědeckých ústavů z celé Evropy. Vědeckou vedoucí přístroje DFP a celého konsorcia je prof. Hanna Rothkaehl z Centra kosmického výzkumu Polské akademie věd. Toto centrum hraje v projektu klíčovou vědeckou, organizační i technologickou roli.
Přístroj DFP na sondě B2 se skládá z několika klíčových subsystémů:
- DISC – senzor prachového plazmatu (vedoucí instituce: INAF-IAPS, Itálie; vedoucí vědec: Vincenzo Della Corte),
- FGM-B2 – fluxgate magnetometr (vedoucí instituce: Imperial College London, TU Braunschweig, IWF Graz; vedoucí vědkyně: Marina Galand),
- DAPU – jednotka pro zpracování dat (Ústav fyziky atmosféry, Česká republika; vedoucí vědkyně: Ivana Kolmašová),
- PSU – napájecí jednotka DC-DC (vedoucí instituce: CBK PAN),
- CEBOX – elektronický box (vedoucí instituce: CBK PAN).
Start mise Comet Interceptor je spolu s dalším komerčním nákladem plánován na přelom let 2028 a 2029 pomocí rakety Ariane 6. Po dosažení Lagrangeova bodu L2 bude sonda čekat na výběr vhodného kometárního cíle. Vědci vkládají velké naděje zejména do možnosti studia objektu pocházejícího mimo Sluneční soustavu.
Zdroj: Space Research Centre of the Polish Academy of Sciences (CBK PAN)