Dopady klimaticke zmeny v Moravskoslezskych Beskydech
(str. 24/80)

Dalibor Janous, Pavel Hadas, Martin Dubrovsky

Lze ocekavat, ze klimaticka zmena bude znamenat zmeny podminek pro hospodareni v lesich. Zobecneni techto zmen pro uzemi cele CR je prilis hrube meritko pro rozhodovani o konkretnich hospodarskych opatrenich. Proto je nutne analyzovat tyto zmeny v regionalnim meritku. Z praktickeho hlediska se jako nejvyhodnejsi jevi meritko prirodnich lesnich oblasti (PLO). Takovym prikladem je pohled do mozne budoucnosti vyznamne smrkove oblasti - PLO c. 40, Moravskoslezske Beskydy.

[Obr.1, Obr.2, Tab.1, Tab.2, Tab.3, Tab.4]

Hospodareni v lesich CR (hospodarsko-upravnicke planovani) vychazi z podkladu typologie lesu diferencujici prirodni podminky. Takto se v soucasne dobe kvantifikuje zastoupeni prirozene potencialni vegetace v CR, z ktereho je nutne vychazet pri zpracovani odhadu dopadu klimaticke zmeny na nase lesy. Je zrejme, ze ocekavana zmena klimatu se v uvedenem systemu nejvice projevi ve vztahu mezi klimatem a biocenozou, tedy ve vertikalnim cleneni typologickeho systemu na lesni vegetacni stupne (LVS). Proto se jako prostredek stanoveni dopadu klimaticke zmeny na lesy stale nabizi pouziti tzv. posunu LVS. LVS jsou totiz logickym pojitkem mezi klimatem a systemem hospodarsko-upravnickeho planovani v lesich. Kazde zdokonaleni propojeni klimatickeho scenare s kriterii urcujicimi LVS a kazdy pokus o stanoveni posunu rozhrani LVS v dusledku klimaticke zmeny vzdy znamenaly zisk vyznamnych podkladu pro predstavy o moznem vlivu klimaticke zmeny na lesy a LH.

Vegetacni potencial stanoviste (VPS)

Vzhledem k tomu, ze LVS maji v lesnicke praxi svoji presnou definici a dana kriteria, je vhodne pro potreby vertikalnich posunu stanovistnich podminek zavest novou kategorii – vegetacni potencial stanoviste (VPS) – jako oznaceni potencialu stanoviste pro zabezpeceni rustovych podminek pro porosty lesnich drevin. Vyznam teto kategorie v normalovem obdobi (1961–1990) chapejme jako totozny s LVS. V budoucim obdobi popisovanem scenarem vsak kriteria stanoveni stupne zahrnuji take zmenu rustovych naroku lesnich drevin, v tomto pripade jiz nemuzeme hovorit o v soucasnosti definovanych LVS.

Mimo zmenu budoucich stanovistnich podminek je nutno brat v uvahu i to, ze rustove naroky drevin budou ovlivneny zvysenou koncentraci CO2. Vyjma vztahu k moznym skodlivym biotickym cinitelum lze ocekavat jednoznacne pozitivni dopad zvysene koncentrace CO2 na rustovou aktivitu a odolnost porostu lesnich drevin. Prizniva je jak stimulace celkove produkce, tak i zvyseny rust korenoveho systemu a rozvoj mykorhiznich symbioz. Dusledkem muze byt i vyssi produkce biomasy. Dulezite je predevsim zvyseni tolerance dreviny ke zhorsenym podminkam prostredi, napr. pudnimu suchu. V nizsich polohach se vsak ocekava zvysene ohrozeni patogeny a skudci.

Ocekavana zmena klimatickych podminek

K hodnoceni predpokladanych klimatickych pomeru Moravskoslezskych Beskyd byl pouzit model HadCM2 se scenarem SRES-A2. Model je v soucasnosti povazovan za nejvice pravdepodobny a soucasne nejlepe splnuje kriteria multifaktorialniho hodnoceni. Ve scenari modelu a jeho strukture se odrazi pesimisticka varianta globalnich ekonomickych a socialnich problemu lidske spolecnosti a jejich predpokladany dopad na vyvoj klimatu. Hodnoty zmen prumernych dennich teplot vzduchu a atmosferickych srazek pro casovy horizont roku 2050 jsou uvedeny v tabulce 1.

Pro vymezeni soucasneho plosneho rozlozeni LVS byla pouzita kriteria podle UHUL, pobocky Frydek- Mistek, s doplnenim kriterii 3. LVS podle Ambrose (1992). Delka vegetacniho obdobi je hodnocena na zaklade poctu dnu s prumernou denni teplotou > 8°C (tabulka 2).

Studovane uzemi oblasti bylo definovano pravidelnou (krok cca 400 x 600 m) i doplnkovou siti bodu (dohromady 6492), ktere v ramci zvoleneho meritka s urcitou presnosti definuji morfologii studovaneho uzemi. Doplnkova sit charakterizuje vyznacne vrcholy nebo udoli, ktere nejsou v ramci pravidelne site dostatecne podchyceny. Do teto celkove site jsou prepocitany klimaticke udaje, ze kterych je potom urcovan prislusny LVS resp. VPS.

Zmenene klima v oblasti Moravskoslezskych Beskyd bude podle scenare teplejsi, rocni prumer bude vyssi temer o 2,5 °C. Vetsi narust teplot lze ocekavat na podzim a v zime, mensi v jarnich a letnich mesicich. Neocekava se vyznamnejsi zmena rocniho srazkoveho uhrnu, ale dojde ke zmene rozlozeni srazek s vyznamnym poklesem v srpnu a zari a narustem v rijnu a listopadu. Pro lesniho hospodare je take dulezita informace o ocekavanych extremech pocasi. Tyto potrebne udaje vsak z dosud dostupnych globalnich scenaru nevycteme.

Dopady na porosty lesnich drevin

Stanovistni podminky nizsich poloh se posunou smerem k vyssim poloham. Znamena to, ze v oblasti vymizi stanovistni podminky 6., 7., a 8. LVS. Prevladat budou stanoviste s klimatickymi podminkami 3. LVS. To jiz muze pro smrkove porosty znamenat vyznamnejsi sanitarni problem. Zdravotni ohrozeni vsak bude vyrazne nizsi nez na zivnych stanovistich, kde vaclavka jiz v soucasnosti limituje pestovani smrku do 3. LVS. Vaclavka se na nizsich stanovistich uplatnuje jako bioticky stanovistni faktor, ktery omezuje konkurencni moznosti smrku prakticky vsech vekovych trid ve vztahu k ostatnim drevinam. Jako predispozicni faktor pusobi predevsim stresova zatez smrku v dusledku letnich prisusku a vysoke teploty.

Lze predpokladat vyssi ohrozeni smrku cervenou hnilobou (korenovnik - Heterobasidion annosum). Dalsi skupinou, u niz lze ocekavat zasadni vliv na zdravotni stav, jsou patogeni vaskularnich pletiv, nejcasteji puvodci vaskularnich mykoz. Zhorseny zdravotni stav spolu s priznivymi podminkami pro populace hmyzu zvysi riziko gradaci podkorniho hmyzu, predevsim lykozrouta smrkoveho. Tito bioticti limitujici cinitele budou pochopitelne pusobit predevsim v nejnizsich LVS. Zde se muze stat dalsim limitujicim faktorem nadmerne “prehrati” stromu v kombinaci s letnim prisuskem.

Ve vyssich polohach lze naopak ocekavat kladny vliv klimaticke zmeny jako dusledek zmirneni nekterych nepriznivych klimatickych extremu, napriklad nizkych teplot.

Lze predpokladat, ze dopad zmeny stanovistnich klimatickych podminek na rust porostu lesnich drevin bude zmirnovan jiz zminenou vyssi toleranci lesnich drevin ke stresovemu zatizeni. Zmena vegetacniho potencialu jednotliveho stanoviste se tedy projevi mirneji nez prosta zmena klimatickych podminek. Pro PLO Moravskoslezske Beskydy nevyplyva na zaklade soucasnych poznatku o moznych dopadech klimaticke zmeny aktualni potreba zasadni zmeny hospodareni. Ve vyssich polohach lze dokonce ocekavat vyssi produkci (v 5., 6. a 7. stupni VPS, tj. cca 5 % porostni plochy), v nizsich polohach se vsak vyznamne zvysi zdravotni riziko (cca 40 % porostni plochy). Typologove budou muset resit prohlubujici se nesoulad mezi jednotlivymi parametry charakterizujicimi jednotlive LVS a zahrnout do systemu i predpokladanou adaptaci lesnich drevin.

Prispevek byl vypracovan na zaklade vysledku reseni projektu c. 205/99/1561 GA CR.

Adresa autoru:
Ing. Dalibor Janous, CSc.
Ustav ekologie krajiny Akademie ved CR v Ceskych Budejovicich, pracoviste Porici 3 b,
603 00 Brno,

RNDr. Pavel Hadas
Ustav ekologie lesa, LDF MZLU v Brne, 613 00 Brno, Zemedelska 3,
e-mail: hadas@mendelu.cz

RNDr. Martin Dubrovsky, Dr.
Ustav fyziky atmosfery AVCR v Praze, pracoviste Husova 456, 500 08 Hradec Kralove