60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.

Seznam přednášek

Pátek 5. 4. 2024	Sobota 6. 4. 2024
od 14:45 do 19:00	od 9:45 do 19:00

Blesky napříč sluneční soustavou 15:00	10:00 Solar Orbiter - bouřlivé Slunce
Od návštěvy sondy Voyager-1 u planety Jupiter v roce 1979 víme, že blesky existují také mimo Zemi. Od té doby vesmírné sondy objevily blesky i na dalších plynných planetách Sluneční soustavy. Jsou blesky také na Venuši a na Marsu? Pro zkoumání pozemských blesků a jejich vlastností můžeme použít přesná a rychlá optická, elektromagnetická, akustická, či částicová měření. Jak zkoumáme planetární blesky a co o nich víme? Prozkoumali jsme vůbec dostatečně blesky na Zemi? Za blesky se vypravíme nejen na planety Sluneční soustavy, ale i do pozemského bouřkového oblaku. Nahlédneme i nad bouřkové oblaky, kde můžeme při troše štěstí potkat také tančící skřítky, neobvyklé barevné výboje sahající až k hranici ionosféry. Přednáší: Ivana Kolmašová	Slunce, naše nejbližší hvězda, je hlavním hybatelem všeho podstatného, co se ve sluneční soustavě děje. Občas Slunce umí pořádně zabouřit, a to nám následně může způsobit problémy i na Zemi. Abychom mohli pozorovat a pochopit procesy, které tomu předchází nebo s těmito dramatickými projevy úzce souvisí, tak se potřebujeme dostat ke Slunci blíže. V rámci Evropské vědecké mise ESA Solar Orbiter se opakovaně pohybujeme v blízkosti Slunce a pomocí sady unikátních vědeckých přístrojů zkoumáme procesy, které nám byly zatím skryty. Oddělení kosmické fyziky vyvinulo pro tuto misi přijímač elektromagnetických vln Time Domain Sampler (TDS), který je součástí přístroje Radio and Plasma Waves (RPW) a pomáhá odhalovat slunečních tajemství. Přednáší: David Píša a Jan Souček

Jak zní Jupiter a jeho ledové měsíce 15:45	10:45 Není tornádo jako hurikán
V pátek 14. dubna 2023 ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Sama sonda váží 2,4 tuny a nese s sebou zásobu 3,6 tuny paliva, nutného pro postupné gravitační manévry u Země, Měsíce a Venuše a pro uvedení na oběžnou dráhu Jupiteru a jeho měsíce Ganymedes. U něj celá pouť po dalších čtyřech letech výzkumů skončí. Sonda se již záhy po startu přihlásila řídícímu středisku Evropské vesmírné agentury a rozvinula své obrovské sluneční panely. Během postupných testů se úspěšně ozval i její přístroj pro měření radiových a plazmových vln, na němž se významně podílí Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Z předchozích měření víme, že měsíc Ganymedes má své vlastní magnetické pole. V něm se šíří elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech, na které se česká část přístroje zaměří. O nich a o podobných jevech v magnetosféře Jupiteru zatím mnoho nevíme, ač by mohly být důležité pro úroveň radiace v okolí planety. Přednáší: Ondřej Santolík	A přece se točí! Tato okřídlená věta platí i pro dva meteorologické útvary, které mají oba sílu způsobit katastrofální škody vlivem mimořádně vysoké rychlosti proudění vzduchu. Ačkoli tím jejich podobnost v podstatě končí, mohou se tyto dva exoticky znějící termíny plést. Dva přednášející se proto budou střídat u mikrofonu a porovnají tornádo a hurikán z hlediska jejich rozměrů, příčin vzniku, rozdělení na Zemi, sezóny nejčastějšího výskytu, ale třeba i množství způsobených škod a možnosti se před jejich účinky chránit. Přednáší: Miloslav Müller a Petr Zacharov

Počasí pro bezmotorové létání 16:30	11:30 Bouřlivá klimatologie
Bezmotorové létání je v naší zemi velmi rozšířené, i když běžná veřejnost o tomto sportu ví opravdu jen málo. Při tom ho provozuje kolem 7000 pilotů. Je jasné, že k tomu potřebují příznivé počasí. Informace o něm získávají z předpovědí, sestavovaných pomocí různých výpočetních modelů, na kterých se podílejí i pracovníci ÚFA. K představě o jeho vhodném vývoji využívají také předpovědi počasí např. v TV. Na různých oficiálních soutěžích jim také pomáhají meteorologové. Ve spolupráci s nimi se pak plánují buď samostatné výkonné lety nebo mistrovské soutěže. Na této přednášce se ve stručnosti seznámíme s tím, jak se taková předpověď připravuje a na letových snímcích se spolu s plachtaři podíváme, jak si letového počasí užívají. Bez znalostí meteorologie a bez využití meteorologických předpovědí by to nešlo. Přednáší: Jacek Kerum	Co to vlastně klimatologie je? Čím se zabývá a jak se dá zkoumat? Umí klimatologové předpovědět, jak bude za sto let? Opravdu se klima na Zemi mění? A proč by nás to vlastně mělo zajímat? V přednášce se seznámíme se základními pojmy klimatologie a charakteristikami podnebí. Ukážeme si příklady, jak klima, jeho proměnlivost a dlouhodobé změny u nás studujeme. Přednáší: Eva Plavcová

O ozonu a stratosféře 17:15	13:00 Globální změny horní atmosféry
Během této přednášky se dozvíte vše podstatné o vrstvě zvané stratosféra, která se nachází mezi 15-50 km na zemským povrchem. Ukážeme základní rysy, které jsou značně odlišné od toho, co známe v troposféře. Povíme si např. o náhlých stratosférických ohřevech nebo o tom, jak to ve stratosféře fouká. Vzhledem k tomu, že stratosféra je také místem, kde se nachází ozónová vrstva, budeme se krátce věnovat i problému ozónové díry, který trápí lidstvo od poloviny 80 let minulého století. Přednáší: Michal Kozubek	Skleníkové plyny ohřívají atmosféru, která nás obklopuje. Asi byste čekali, že výše v horní atmosféře to bude stejné, ale tam naopak dochází k ochlazování, a to má i praktické důsledky. Ochlazování snižuje hustotu atmosféry na výškách, kde létají družice, ty jsou méně brzděny a déle žijí. Totéž ale platí pro kosmické „smetí“, které také déle žije a srážkami poškozuje družice. Rovněž signály GPS zřejmě podléhají dlouhodobým změnám souvisejícím se změnou klimatu, ale to je zatím předmětem výzkumu. O tom všem se dovíte právě v této přednášce. Přednáší: Jan Laštovička

Polární záře v lahvi 18:00	13:45 Klima a zdraví
Polární záře, ohromující světelné divadlo na noční obloze, které nechává většinu z nás v divém úžasu. Nicméně některé kultury vnímají polární záře negativně jako posly zlých zpráv nebo průvody mrtvých duší. Máme se i my bát? Co toto nebeské divadlo způsobuje? Proč mohou mít polární záře různé tvary i barvy? Pomocí unikátní aparatury, která je jediná svého druhu v Čechách, provedeme diváky těmito krásnými vizuálními efekty a fyzikálními procesy na jejich pozadí. Návštěvníci uvidí, že polární záře jsou nejen krásnou podívanou, ale také přímým důkazem existence slunečního větru a celého oboru, kterému se říká kosmické počasí. Přednáší: David Píša	Počasí a klima je bezpodmínečně spjato s našimi životy na každodenní bázi. Zvláště období teplotních extrémů mají negativní vliv na zdraví a lidské životy v Evropě i ve světě. Přednáška představí základní způsoby jak počasí a podnebí ovlivňují lidské zdraví. Zaměříme se na výsledky našeho výzkumu v oblasti vlivu období tepelného stresu na úmrtnost a nemocnost v Česku. Přednáší: Aleš Urban

	14:30 Bludiště meteorologické terminologie
	Všichni mluvíme o počasí, ale abychom si navzájem rozuměli, musíme používat stejný jazyk. Naši předchůdci proto několik desetiletí usilovali o vydání českého meteorologického výkladového slovníku, k jehož vydání nakonec došlo v roce 1993. V současnosti máme k dispozici Elektronický meteorologický slovník, do kterého společně nahlédneme. Představíme, co všechno lze ve slovníku najít a jak ho používat. Projdeme příklady odborných termínů, které se často používají chybně. Ukážeme si, kde se některé zajímavé termíny vzaly. Podíváme se na ekvivalenty termínů v cizích jazycích, abychom zjistili, že někdy je to docela zamotané. A nahlédneme i do starších soupisů českých meteorologických pojmů, abychom zjistili, jestli mluvíme stejně jako naši předkové. Přijměte pozvání do bludiště meteorologické terminologie! Přednáší: Miloslav Müller

	15:15 Jak vznikají oblaky a srážky
	V prezentaci se zaměříme na poznatky z mikrofyziky oblaků a srážek. (1) Uvedeme základní údaje o druhu, koncentraci a tvaru oblačných a srážkových vodních kapek a ledových částic (krystaly, kroupy a krupky). (2) Pojmenujeme kaskádu procesů, které probíhají při vzniku oblačných částic a jejich růstu do velikost částic srážkových. (3) Stručně charakterizujeme uplatnění těchto znalostí v modelech numerické předpovědi počasí. Přednáší: Daniela Řezáčová

	16:00 Bouře napříč atmosférou
	Mohutné kupovité oblaky druhu cumulonimbus jsou tvořeny silným výstupným proudem vzduchu, který může rozkmitat na horní hranici troposféry vzduchové částice a vyvolat tak gravitační vlny jak v horizontálním, tak i ve vertikálním směru. Vlny přenášejí hmotu a energii napříč atmosférou a za vhodných podmínek mohou pronikat stratosférou a mezosférou až do vrstev ionosféry vzdálených několik set kilometrů od zemského povrchu. Představíme Vám podobu jedné konkrétní silné konvektivní bouře a ukážeme Vám, jaké efekty vyvolaly gravitační vlny generované touto bouří – jednak periodické změny ve vertikálním profilu proudění ve stratosféře, koncentrické vlny ve svitu noční oblohy a nakonec i poruchy ionosférického plazmatu zachycené ionosondou a dopplerovským sondážními přístroji provozovanými Ústavem fyziky atmosféry. Přednáší: Kateřina Potužníková a Petra Koucká Knížová

	16:45 Opravdu silničáři opět zaspali?
	To už je taková lidová tradice nadávat na silničáře, že padá sníh a silnice není uklizena. Pojďme se podívat, jak vzniká silniční předpověď a na jaké meteorologické jevy se dá zareagovat a na které ne. Nestačí třeba někdy jenom sundat nohu z plynu? Přednáší: Petr Zacharov

	17:30 Polární záře v lahvi
	Polární záře, ohromující světelné divadlo na noční obloze, které nechává většinu z nás v divém úžasu. Nicméně některé kultury vnímají polární záře negativně jako posly zlých zpráv nebo průvody mrtvých duší. Máme se i my bát? Co toto nebeské divadlo způsobuje? Proč mohou mít polární záře různé tvary i barvy? Pomocí unikátní aparatury, která je jediná svého druhu v Čechách, provedeme diváky těmito krásnými vizuálními efekty a fyzikálními procesy na jejich pozadí. Návštěvníci uvidí, že polární záře jsou nejen krásnou podívanou, ale také přímým důkazem existence slunečního větru a celého oboru, kterému se říká kosmické počasí. Přednáší: David Píša

Fotografie z průběhu akce - foto: Jana Plavec (SSČ AV ČR)

Přednášky

Postery

Experimenty

Seznam přednášek